30. 7. 2024, Honza Katina (kapitán družstva)
Ačkoliv nadpis nevyznívá příliš povzbudivě, zdání trochu klame. Ale pojďme se na působení našeho mužského týmu v letošním ročníku druhé ligy v regionu C podívat podrobněji.
První dvě kola kvalifikace byla odehrána již v květnu na krásném machnínském hřišti ve složení Petr Horáček jun., David Hájek, Tomáš Tychler, Hynek Příhoda, Petr Radina a Honza Katina. Skvělým výsledkem 66 ran (-3) se zde v druhém kole blýsknul jen Petr Horáček, jinak ostatní výsledky zůstaly spíše za naším očekáváním. I přesto náš tým po dovou kolech obsadil průběžné 2. místo v poli tvořeném dvanácti družstvy. Ztráta na skvěle hrající domácí tým GC Liberec byla plných 39 ran a v těsné blízkosti, jen o 2 rány zpět, se na nás dotahovali borci z Ypsilonky, kteří kvalifikaci celkově vyhráli v loňském roce.
Na pokračování letošního ligového ročníku
jsme si museli počkat více než 2 měsíce,
až do víkendu 26. – 28.7.2024, kdy se na perfektně připraveném hřišti v Bohdanči
nejprve v pátek dohrávalo poslední kolo kvalifikace, po kterém se všechna družstva
rozdělila do dvou částí – nejlepších 8 týmů se v pavouku hraném na jamky utkalo
o vítězství a postup do 1. ligy, družstva na 9. až 12. místě pak hrála o záchranu před
sestupem do 3. ligy. Náš tým do posledního kola kvalifikace nastoupil ve stejném
složení jako v Machníně. Tento herní den nám příliš nesedl a pod 80 se shodným
výsledkem 76 ran (+3) dostali jen Petr Horáček a David Hájek. Součet pěti
zapisovaných výsledků byl 396 (průměr 79,2 ran), čímž jsme se propadli z druhého
místa až na čtvrté a zkomplikovali jsme si tím výchozí pozici do jamkové hry. Měli
jsme ale jednoho utajného žolíka, kterým byl plánovaný příjezd Vládi Kafky na celý
víkend, který po předchozí dohodě v týmu vystřídal Petra Radinu. Petr nejenže tým
jistil v průběhu kvalifikace, ale velice odpovědně také přijal roli náhradníka
v jamkovém pavouku a na dálku nás vehementně povzbuzoval vtipnými zprávami,
často s celkem silným ostravským nádechem
Všechna utkání v jamkové části se hrála ve zkráceném režimu, což znamená, že první do hry šel klasický foursome (čtyřhra hraná dvěma míči), po němž postupně nastupovaly čtyři singlové hry. Celkem se tedy v každém utkání hrálo o pět bodů a v případě nerozhodného výsledku 2,5:2,5 následoval rozstřel náhlou smrtí v jedné čtyřhře. Nasazení hráčů do foursome, stejně jako pořadí, ve kterém se startuje v singlech, formálně určuje kapitán týmu. V případě BFGC jsme se ale na těchto taktických záležitostech s rozvahou každý večer dohodli nad dobrým pivem v restauraci poděbradského pivovaru.
Hned v prvním jamkovém utkání jsme pocítili zmíněnou komplikaci, způsobenou zhoršením vlastních výsledků v závěru kvalifikace. Narazili jsme totiž na velmi kvalitně hrající borce ze Svratky, kteří již několikrát v řádě za sebou neprošli přes první kolo jamkovky a na jejich odhodlání to bylo znát. Utkání jsme vyhráli těsně poměrem 3:2, ale faktický rozdíl na hřišti byl ještě těsnější. Hned tři hry se rozhodovaly až na 18. jamce a pokorně je nutné uznat, že rozehrávce o postup do dalších kol jsme se vyhnuli kromě snad o něco většího klidu v koncovce také vlivem notné dávky štěstí.
Aby důsledků té zmíněné komplikace nebylo málo, dalším soupeřem tentýž hrací den (v úmorném horku přes 30°C) nám byl jasný favorit, GC Liberec, který nastupoval ve velmi silné sestavě, z níž výkonnostně vyčnívali Martin Engel a Roman Kumpošt. Oba tito borci nad námi s přehledem své singly vyhráli, ale v obtížných podmínkách po krátké přestávce po utkání se Svratkou výborně zabojoval náš staronový foursome Kafka+Hájek oplývající nakažlivým optimismem a své singly skvěle zvládli také Hynek Příhoda a Petr Horáček, když na dohrávku Petrova zápasu osobně dohlédl Luboš Savov, klubový prezident BFGC! Zcela neočekávané se tak stalo realitou a my stáli po těsné výhře nad hráči z Machnína poměrem 3:2 před branami nedělního finále s kompaktním a silným družstvem GC Ypsilon.
V neděli se významně změnilo počasí, když prakticky celý den foukal silný a směrově proměnlivý vítr, který byl ráno doplněn mírnými přeprškami. Hřiště v Bohdanči, které i v klidných povětrnostních podmínkách klade zvýšené nároky na přesnost hry z týčka i v poli, se vlivem tohoto větru porměnilo na velmi náročný test. To ale nebyl hlavní problém, se kterým jsme se museli vyrovnat. Totiž dva z našich kluků v singlech bojovali, kromě svých protějšků z Ypsilonky, také s akutními zdravotními indispozicemi. No a když soustředěnému výkonu soupeře podlehl rovněž náš foursome, bylo vymalováno.
Ypsilonka nás porazila velmi těsným poměrem 3:2 a tudíž jsme s vědomím, že jsme měli vysněný úspěch na dosah, pocítili zklamání. Tým přesto udržel spirit, se vztyčenou hlavou jsme pogratulovali vítězům a všichni z nás konstatovali, že celý víkend jamkového zápolení v barvách BFGC byl pro nás zážitkem, na hřišti i mimo něj. Oproti loňskému ročníku, kdy jsme skončili na 3. místě, jsme si letos o příčku polepšili a vysloužili si tím prezidentskou pochvalu za vzornou reprezentaci klubu. Pokud nám vydrží zdraví a herní pohoda, tak nepochybuji o tom, že i za rok tato parta bude mít opět dobré šance na kvalitní úmístění. Z pozice týmového kapitána bych chtěl všem našim reprezentantům poděkovat za nasazení a přístup!